Ačkoli v České republice není komoditní obchodování tak rozšířené jako například ve Spojených státech, patří neodmyslitelně k obchodování na fnančních trzích. A to i přesto, že stejně jako obchodování s měnami náleží mezi rizikové investice. Statistiky uvádějí, že až 80 procent začínajících investorů na komoditních trzích neuspěje. Což například ve srovnání s více než 90 procenty na Forexu, zmíněným v předchozí kapitole, není tak zlé.
Obchodování s komoditami, trading commodities, je někdy nazýváno také jako termínové obchodování, futures trading. Důvodem je, že většina komodit se obchoduje s určitým termínem dodání. Ostatně to je základní rozdíl mezi trhem akciovým, nebo devizovým. V principu rozlišujeme čtyři hlavní skupiny komodit: energetické, průmyslové, zemědělské a drahé kovy. Mezi energetické komodity řadíme zejména ropu, zemní plyn, topný olej a elektrickou energii. Mezi průmyslové komodity patří hlavně hliník, měď, olovo, nikl, cín a zinek. Mezi zemědělské komodity řadíme pšenici, kukuřici, kávu, kakao, bavlnu a cukr. V neposlední řadě nelze samozřejmě opomíjet ani drahé kovy – zlato, stříbro, platinu. Nabídka komodit k obchodování je však mnohem širší, než uvádíme.
Ve světě komodit může kdokoli tipovat, půjde-li cena dané komodity nahoru, nebo dolu. Na základě svého rozhodnutí pak nakoupit či prodat příslušný komoditní futures kontrakt. Na komoditních burzách může prostřednictvím brokera obchodovat v podstatě kdokoliv.
Pokud budeme mít pocit, že cena poroste, nakoupíme futures kontrakt dané komodity a futures kontrakt později, až cena povyroste, prodáme někomu jinému s příslušným ziskem. Pokud máme naopak pocit, že cena dané komodity bude klesat, futures kontrakt prodáme a v momentě, kdy cena klesne, jej zase zpět nakoupí- me, avšak za cenu daleko nižší, tudíž inkasujeme zisk,
vysvětluje Tomáš Nesnídal ze serveru Financnik.cz.
Samozřejmostí je i užití fnanční páky, která funguje stejně jako u obchodů na devizovém trhu. Jestliže barel ropy stojí 90 dolarů a investor složí zálohu ve výši deseti tisíc dolarů, může nakoupit ropu za 90 tisíc dolarů. Jakmile by došlo k drastickému výkyvu ceny ropy za barel, burza investorova brokera na tento fakt upozorní, případně, bude-li investor trvat na svém obchodu, vyzve ho k navýšení zálohy. U většiny komodit je však běžné, že kontrakt s delší dobou dodání je dražší než ten s kratší dobou a také dražší, než je spotová (okamžitá) cena komodity, což souvisí s poptávkou a nabídkou, ale také s dodatečnými náklady, například na uskladnění.
Optimální částka, kterou by měl mít investor, jenž chce začít obchodovat na komoditním trhu, by se měla pohybovat dle mého názoru od 200 do 300 tisíc korun, aby se mu vyplatilo obchodovat i poté, kdy zaplatí za poplatky z obchodování,
vysvětluje Boris Tomčiak ze společnosti Colosseum.
Podle něho lze však obchodovat i s podstatně méně penězi, a to prostřednictvím již zmiňovaných fondů Exchange Traded Funds (ETF). Na ně investorovi stačí pár tisíc korun. Finančním aktivem ETF fondů jsou hlavně komoditní indexy. Jedním z nejznámějších komoditních indexů je CRB Futures Index, rovněž například Dow Jones Commodities Index (DJ-AIGCI), Reuters – CRB Futures Price Index, Goldman Sachs Commodity Index (GSCI), komoditní index Journal of Commerce, či Rogers International Commodities Index (RICI). Každý z těchto indexů zahrnuje různé druhy komodit a každé z nich navíc přiřazuje jinou váhu. To vypovídá o rozdílnosti i proměnlivosti názorů na hodnoty jednotlivých surovin, jak je tomu podobně i u akcií. Komodity mají však výhodu v tom, že nemají takové množství druhů, jako je fremních či jiných druhů akcií, a proto dostateč- ně rozsáhlý a pravidelně revidovaný komoditní index může být správným ukazatelem výkonnosti celého trhu s komoditami. Nejobsáhlejší z těchto komoditních indexů je jednoznačně RICI. Skládá se z koše 36 komodit ze třech různých oblastí – zemědělství, energetiky a kovů. Navíc jsou to komodity obchodované na celkem dvanácti z patnácti RICI komisí uznaných světových burz ve čtyřech různých měnách (USD, JPY, AUS a CAD). Index tak zachycuje změny cen komodit nejen v USA, ale i na celém světě. S tím souvisí i skutečnost, že do RICI jsou zahrnovány jen celosvětově důležité suroviny. Tato důležitost se měří pomocí exportu, importu a tuzemské spotřeby největšího světového spotřebitele. Komodity, které jsou důležité pouze z národního hlediska určité země, se v RICI neobjeví. Jinou možností jsou pak takzvané komoditní akcie, takzvané Exchange Traded Commodities (ETC) tituly, které jsou zaměřeny na jednotlivé komodity či komoditní indexy a investorům umožňují investovat do komodit, aniž by obchodovali s jakoukoli konkrétní komoditou, či dokonce uskutečňovali její fyzické dodání. Odborníci tvrdí, že komoditní akcie do značné míry uspokojily volání retailových investorů po instrumentu umožňujícímu přístup na trhy průmyslových komodit, konkrétně na trhy drahých kovů. Jiným oblíbeným investičním nástrojem v případě komodit jsou investiční certifkáty, které jsou alternativou v investování do samotných komodit, ale třeba i do akcií nebo dluhopisů. Z právního hlediska certifkáty představují dlužní úpisy, což znamená, že emitent může dočasně disponovat s peněžními prostředky investora. Základ certifkátů tvoří podkladové aktivum, kterým mohou být komodity, ale třeba i jednotlivé akcie, akciové indexy, akciové koše, dluhopisové indexy či měny. A podle tohoto podkladového aktiva se odvíjí i cena certifkátu. Velmi dobrou službou pro investory, kteří investují do cenných papírů navá- zaných na komodity, je Contango Report, jenž je na týdenní bázi publikován na serveru indexuniverse.com. Investoři mají na serveru přehled o většině komodit obchodovaných na burzách prostřednictvím ETF či certifkátů.
Z uvedeného vyplývá, že forma a způsob obchodování komodit jsou v mnoha ohledech odlišné od obchodování například s akciemi nebo dluhopisy. Důvodem je, že zatímco akcie a dluhopisy jsou ve své drtivě většině dematerializované, komodity jsou z povahy věci fyzické povahy. Proto obchody s nimi probíhají na takzvaných termínových burzách formou takzvaných futures kontraktů, u nichž hraje podstatnou roli čas jejich vypořádání. Kdokoli si například může koupit sojovou mouku, sojové boby, vepřové maso, telata nebo oves s dodáním v prosinci příštího roku. Nejvíce obchodovány jsou však ropa, zlato a stříbro. Nakoupí-li něco z toho investor, uzavře vždy takzvaný futures kontrakt a dodavatel mu je povinen komoditu za předem stanovenou cenu dodat. Je zcela běžné, že k dodání nikdy nedojde, což umožňují obrovská likvidita komoditní trhu a skutečnost, že málokdo stojí o to, aby mu před domem zastavil kamion plný prasat. Ale i tomu je třeba předcházet.
Každý futures kontrakt má kromě svého názvu a termínu dodání ještě tak zvaný First Notice Day (FND) a Last Trading Day (LTD). First Notice Day značí den, kdy je investor upozorněn, že vlastní kontrakt na nákup příslušné komodity, jenž je třeba prodat. Last Trading Day značí absolutně poslední den, kdy má investor možnost držený kontrakt dané komodity prodat někomu jinému, a tak se zbavit závazku převzít fyzickou komoditu. Vždy, když nakoupíme nějaký komoditní futures kontrakt, měli bychom se u svého brokera zároveň informovat, kdy má komoditní kontrakt First Notice Day a Last Trading Day. Podmínkou pak samozřejmě je nikdy nedržet komoditní futures kontrakt déle než do data FND. Jakmile se začne FND blížit, je třeba onen kontrakt prodat, nebo instruovat brokera k jeho prodání.
Komoditních burz jsou po světě stovky. Jejich hlavním cílem je poskytnout seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Pro běžného obchodníka s komoditami jsou avšak nejdůležitější americké komoditní burzy, mezi které patří Chicago Mercantile Exchange (CME), Chicago Board of Trade (CBOT), New York Mercantile Exchange (NYMEX) nebo New York Boardof Trade (NYBOT).
Tyto, ale nejen tyto burzy nejsou žádnými novými institucemi. V USA začalo vše u komodit rostlinné výroby, na které se jako první zaměřila Chicago Board of Trade, jež vznikla v roce 1848. Komodity rostlinné výroby se tam spolu s dalšími komoditami obchodují dodnes. Newyorská burza NYMEX vznikla v roce 1870 a jejím zaměřením jsou dražší komodity, zejména energie a drahé kovy. Další známé komoditní burzy jsou pak například v Kanadě, v Anglii, ve Francii, v Singapuru, v Japonsku, v Austrálii a na Novém Zélandu. Pražská komoditní burza je ve srovnání s nimi popelkou bez šance na budoucí úspěch, protože její objem obchodu je tak malý, že nedává skoro žádný prostor pro spekulace.